Ahoj,

jsem Lilla a ráda bych se s Vámi podělila o skutečný příběh Glulu.

„Jak jsi zjistila, že máš celiakii? – tak zní první otázka, když řeknu, že můžu jíst pouze určité potraviny. Každý celiak má svou historku o tom, jaké příznaky měl před zjištěním celiakie, jak přišel na to, že nemůže některé potraviny jíst. Ani se mnou to nebylo jinak. Mezi mé příznaky patřily nízký růst, pozdní dospívání, ztráta chuti k jídlu, problémy s trávením a nadýmání. Od malička jsem cítila, že mi lepek nedělá dobře a snažila jsem se vyhýbat potravinám, které lepek obsahují. Když mi bylo 14, byla jsem vysoká asi jako 9ti leté dítě. Lékaři nezjistili příčinu, proč jsem nerostla a rodiče mi vždy říkávali: „Musíš víc jíst chleba, abys byla silná a vyrostla.“ Můj stav se však nezlepšoval.

V roce 2009 mi diagnostikovali celiakii. Celiakie je dědičné autoimunitní onemocnění, tudíž na testy musela jít celá má rodina.  Lékaři zjistili, že můj táta má také celiakii a právě po něm jsem nemoc zdědila. V době zjištění jsem měla velmi silnou přecitlivelost na lepek, protože protilátka proti tkáňové transglutamináze byla více než 2 000 U/ml v krvi
(obvykle se pohybuje do 5 U/ml).

Na začátku byla celá má rodina vyděšená. Já jsem si však konečně oddychla, že už nemusím jíst jídla, po kterých jsem se cítila špatně. Pro tátu nebylo vůbec jednoduché vzdát se zažitého stravování. Co se dá ale v takovém případě dělat?

Ani doposud jsem toho moc nesnědla, ale co bude teď? Začali jsme se stravovat bezlepkově a 3x týdně jsme pekli bezlepkové a bezlaktózové palačinky. Máma byla šťastná, že mám konečně chuť do jídla. Mně chutnalo vše a poprvé v životě jsem cítila, že mi jídlo dělá opravdu dobře. Díky přísné dietě se z mého těla lepek úplně vytratil za 8 měsíců a konečně jsem začala růst a vyvíjet se jako moji vrstevníci. Jelikož dodržuji přísnou dietu, mohu dnes potvrdit, že jsem zdravá.

Po změně životosprávy mi už začalo pomalu chybět něco, co si mohu dát ráno k snídani nebo něco co bych si mohla vzít jako svačinu do školy. Začala jsem proto číst kuchařku od Anity Kollárové a pomocí této knížky jsem experimentovala a upekla své první sušenky a pečivo.

V roce 2015 se mi podařilo upéct nejchutnější pekárenské výrobky (sušenky a chleba), co jsem kdy jedla. Rozhodla jsem se o to podělit s ostatními. V tom samém roce jsem se zúčastnila začínající soutěže Igen Debrecen (překlad: Ano Debrecín). Cílem našeho projektu bylo vytvořit za tři měsíce pevný základ pekárenských výrobků a vyrábět čerstvé výrobky bez lepku. Abychom naše výrobky mohli nějak představit veřejnosti, potřebovali jsme jméno značky. Určitě bylo zapotřebí, aby měl název něco společného s lepkem (glutenem), ale také osobní vazbu. Vytvořili jsme značku Glulu (Lulu byla má přezdívka). Do soutěže jsme šli naplno, stálo nás to hodně úsilí, dali jsme do toho srdce a nakonec jsme soutěž vyhráli.

O pár měsíců později jsme založili naší první firmu. Bylo neuvěřitelné, že již po půl roce mého nápadu jsme postavili společnost Glulu. Samozřejmě díky skvělému týmu z IgenDebrecen. Od té doby se nám recepty jen rozrůstají a z počátečního malého počtu jich nyní máme několik.

Lilla za tým Glulu!

© 2018 Corvona Distribuce Bezlepkových Výrobků

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now